V rámci dílčí případové studie, která probíhala v nízkoprahovém klubu Mixér společnosti Člověk v tísni v ústeckých Předlicích v první polovině roku 2025, jsme se snažili dát hlas dětem z vyloučených lokalit (jednalo se především o romské děti) a prostřednictvím série workshopů zkoumat jejich pohled na problematiku života ve městě. Spolu s nimi jsme se pokusili najít odpovědi na otázky: Jak vnímají fenomén města a veřejného prostoru? Jaké jsou jejich zkušenosti života v konkrétní čtvrti? Zajímá je veřejný prostor?
Série barevných a černobílých polaroidových snímků je velmi působivá i proto, že zaznamenává syrovou realitu, ve které děti z Předlic, citlivé a talentované stejně jako kterékoliv jiné děti, žijí. Velmi dobře si uvědomují její zápory a omezení – nedostatek bezpečných míst, kde by se mohli svobodně pohybovat a hrát si, chybějící lavičky a odpadkové koše, chybějící služby, které jsou jinde zcela běžné. Snímky vytvořené mládeží z nízkoprahového zařízení tak ukazují pouto k místu, které má k představám o tom, jak by mělo či mohlo město 21. století fungovat a vypadat, velmi daleko. Také ukazují, že podpora kulturní gramotnosti je důležitým nástrojem budování vztahu k veřejnému prostoru.
Výstava je jedním z výstupů mezinárodního projektu CliViE (Cultural Literacies´ Value in Europe), realizovaného za českou stranu Katedrou výtvarné výchovy PedF UK Praha a podpořeného programem Evropské Unie Horizont Europe.
