Joci Mártonovi je třicet šest let a je romským aktivistou. Vyrůstal v chudém hornickém městě ve severovýchodní části Maďarska. Joci s námi sdílel perspektivu romského gaye, která se však dá přenést na narativ celé komunity.
Coming out Jociho trval poměrně dlouho. Musel ujít kus cesty a poprat se se spoustou vlastních myšlenek. Nejprve řekl svým nejbližším přátelům, že je gay, což mu dodalo odvahu o tom více mluvit. Když to Joci ve dvaceti dvou letech řekl svým rodičům, zjistil, že celou dobu věděli, že je gay, ale nikdy o tom nemluvili. On ale znal svou rodinu a byl si jistý, že by v nejhorším případě byli naštvaní nebo smutní, ale nikdy by ho neexkomunikovali. Joci také vysvětlil, že pokud by mainstreamová média mluvila o LGBTQ+ skupině častěji nebo lépe, lidé by nebyli tak queerfobní a bylo by pro ostatní snazší mluvit o jejich sexualitě.
Joci je aktivní na sociálních sítích, mluví o romských problémech a problémech LGBTQ+ komunity. Je ohledně toho velmi otevřený a nebojí se říct, co si myslí. Nezáleží na tom, jestli je to proti pravicovým maďarským politikům, kteří jsou extrémně queerfobní a rasističtí, anebo proti jakékoliv fobii, která je spojena s Romy nebo LGBTQ+ skupinou.
Joci je zakládajícím členem „Ame Panzh“, neformální romské skupiny, která vysílá obsah na sociálních sítích, aby publiku více zviditelnila členy romských komunit a sblížila Romy a LGBTQ+ lidi. Jsou transfeministickou, antifašistickou a antipatriarchální skupinou. – https://baxtale.tv
Jedním z dalších projektů, které Joci začal, je Owning the game, česky: Šéfovat hru. Je to výstava na téma LGBTQ+ Romů/ek zaměřující se na vizuální vyprávění. V tomto vyprávění jsou postavy krásné, silné a tímto důstojným zobrazením mají dodat odvahu romským LGBTQ+ lidem, kteří výstavu uvidí.
Joci popisuje romský coming out jako něco, co je velice individuální a příběhy jednotlivých lidí se dost liší. Když budou lidé číst o romských coming outech, nelze očekávat jednotný narativ. Joci dodává, že vidí velký rozdíl v tom, když někdo z většinové společnosti otevřeně mluví o své sexualitě, než když je to někdo z menšinové společnosti. Nemají z toho takový strach, protože je to první věc za kterou budou diskriminováni – narozdíl od Romů, kteří si prochází diskriminací už kvůli své národnosti.
