Mezinárodní den Romů – 8. dubna
Tradice Mezinárodního dne Romů (MDR) sahá k roku 1971, kdy byla založena Mezinárodní romská unie (International Romani Union), jejíž delegáti ustavili podobu romské vlajky a znění mezinárodní romské hymny. Významným rozhodnutím kongresu bylo také uznání slova Rom za preferované označení příslušníků romského etnika. Den, kdy se toto významné setkání konalo, tedy 8. duben, byl také vyhlášen Mezinárodním dnem Romů.
Den romského odboje – 16. května
V koncentračním táboře Osvětim došlo 16. května 1944 k něčemu naprosto mimořádnému – proti příslušníkům SS se vzbouřili Romové věznění v tzv. Cikánském táboře. Tato událost je v Česku téměř neznámá, přestože se k ní váže celosvětově stále populárnější Den romského odboje. V rámci připomínky tohoto historicky významného dne vám vždy představíme současné hrdiny, kteří čelí různým životním útrapám a dokáží s nimi bojovat.
Den obětí romského holocaustu – 2. srpna
Během 2. světové války byli Romové z různých evropských zemí vězněni v takzvaném cikánském táboře v komplexu koncentračních táborů Auschwitz-Birkenau. Sem bylo postupně internováno přes 22 000 mužů, žen a dětí. O osudu této části Osvětimského lágru bylo rozhodnuto již v roce 1944: Práceschopné osoby byly přeřazeny, muži do Buchenwaldu, ženy do Ravensbrücku. A zbylých téměř 3000 vězňů „cikánského tábora“, mezi nimiž byli hlavně starci, nemocní, ženy a děti, bylo v noci z 2. na 3. srpna 1944 nahnáno do plynových komor a zavražděno.
Mezinárodní den romského jazyka – 5. listopadu
Romština je starobylý indický jazyk. Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě statistických dat z různých zemí mezi 4,6 až 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionů mluvčích, což se bohužel neshoduje s počtem lidí romské národnosti. Důvodem byly asimilační politiky různých států a represivní opatření namířená proti používání romštiny. V Českém prostředí se například ve většině rodin přestal mateřský jazyk předávat z generace na generaci. Obavy z možných problémů, kterým byli mluvčí romštiny vystaveni především ve školách a v dalších veřejných institucích, odsunuly romštinu na samý okraj společenského zájmu.Zvrat přinesla až česká lingvistka Milena Hübschmannová, která výzkumu, kodifikaci a propagaci romského jazyka věnovala většinu svého profesního života. Také díky ní existuje už tři desetiletí seminář Romistiky při Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
