Divadelní skupina ARA ART představí novou inscenaci Maškar. Premiéra se uskuteční 19. září od 19:00 ve Vile Štvanice.
Jde o první inscenaci divadelní skupiny ARA ART, která od svého počátku nevychází z předem existujícího literárního textu. Její tvůrčí proces tak začal u lidí a jejich zkušeností a teprve následně hledal vlastní divadelní podobu.
Maškar v romštině znamená „mezi“. Mezi dvěma světy, mezi „my“ a „oni“, mezi tím, kým jsme, a tím, kým nás vidí druzí. Česká maškara pak označuje masku – něco, co zakrývá identitu svého nositele a propůjčuje mu jinou.
Právě na této hranici se pohybuje autorská inscenace Maškar. Skupina mladých herců a hereček v ní prochází po dělící čáře mezi dvěma světy a hledá odpověď na otázku, co všechno člověk vidí, když stojí skutečně „mezi“, a co naopak zůstává skryté těm, kteří jsou přesvědčeni, že mají ve všem jasno. Je to prostor, kde mohou padat masky, mizet hranice a kde se místo představ a očekávání druhých může konečně objevit vlastní já.
Inscenace vznikala postupně z témat, která herci a herečky během celého roku sbírali na divadelních workshopech pro mladé Romy a Romky z různých míst ČR. K jejich zkušenostem postupně přidali také vlastní témata a další rok hledali způsob, jak to všechno převést do divadelního jazyka.
Výsledkem je inscenace, která se nesnaží realitu uhladit ani vysvětlit za své protagonisty.
„Maškar je v mnoha ohledech syrové a nijak nepřikrášlené divadelní vyprávění. Zobrazuje žitou realitu mladých lidí s menšinovou zkušeností tak, jak ji sami skutečně vnímají a cítí. A právě v tom, myslím, spočívá největší síla nové inscenace,“ říká Líza Urbanová, dramaturgyně divadelní skupiny ARA ART.
Inscenace přitom nevznikala pouze „o mladých Romech a Romkách“. Vznikala společně s nimi, z jejich hlasů, otázek, zkušeností a témat, která se během workshopů opakovaně vracela. Osobní zkušenost se tak na jevišti potkává s širšími otázkami identity, přijetí, předsudků i toho, jaké masky si v životě nasazujeme a proč.
„Nechtěli jsme vytvořit představení, které bude divákům říkat, co si mají myslet. Chtěli jsme vytvořit prostor, kde mohou zaznít zkušenosti, které často zůstávají někde na okraji. A kde se v nich možná někdo pozná, a někdo jiný si naopak poprvé uvědomí, jak vypadá svět z úplně jiné perspektivy,“ říká David Tišer ředitel organizace ARA ART a režisér divadelní hry.
