Pokud je nám známo, jedná se o první systematickou výzkumnou studii svého druhu v rámci EU, která poskytuje nejenom teoretické, ale také praktické informace o vícenásobné/intersekcionální diskriminaci coby sociálně-právním jevu s ohledem na situaci LGBTQ+ Romek/ů z pohledu veřejné správy a organizací občanské společnosti aktivních v této oblasti. Výzkum realizovaný ve třech zemích zjistil, že zde existuje koncepční i právní vakuum z hlediska vícenásobné/intersekcionální diskriminace, ke které dochází v kontextu omezování ochrany lidských práv pro etnické/rasové a sexuální/genderové menšiny i z hlediska celkového trendu oslabování orgánů dohlížejících na rovnost. Je ale důležité, že někteří aktéři jsou schopni nacházet konstruktivní řešení a že zde i tak existuje určitý manévrovací prostor pro případy vícenásobné/intersekcionální diskriminace, což zahrnuje i queer Romy/ky.

Analytická zpráva má pět částí. 1. část, Metodologie, nabízí přehled metodologického rámce studie včetně toho, jaký je její koncept a proč byl stanoven právě takto, a zmiňuje počet odpovědí a jejich dopad na kvalitu dat, která byla pro každou ze tří zemí nasbírána, zanalyzována a interpretována.

2. část popisuje institucionální kontext vícenásobné/intersekcionální diskriminace s ohledem na orgány zodpovědné za rovnost a další institucionální dohledové orgány, které zajišťují provádění a dodržování rovného zacházení a nediskriminace coby zakládajících principů Evropské unie (EU) i v rámci každého ze tří členských států. Ve 3. části jsou představena klíčová zjištění vyplývající z analýzy a interpretace odpovědí veřejných orgánů a organizací občanské společnosti i z rešerše, která sběr dat doplnila. Tato část je realizována coby obecný přehled celkové situace ve třech zkoumaných zemích s důrazem na realistická, proveditelná a konstruktivní doporučení v návaznosti na každé ze tří hlavních zjištění týkajících se vícenásobné/intersekcionální diskriminace, a to včetně té týkající se LGBTQ+ Romů/ek. 4. část nabízí zjištění specifická pro každou ze tří zapojených zemí. To zahrnuje podrobnější analýzu a popis celkové sociálně-právní situace z hlediska vícenásobné/intersekcionální diskriminace v každé zemi tak, jak je zachycena v odpovědích orgánů veřejné správy a organizací občanské společnosti i jak vyplynula z další rešerše. Poté, co studie přešla od obecných zjištění ve 3. části ke konkrétním závěrům ve 4. části, následuje závěrečná 5. část, která se zaměřuje na společné trendy, které byly zatím zjištěny ve všech třech zemích, a spekuluje, co by mohly znamenat pro budoucí rozvoj v oblasti lidských práv, základních svobod, nediskriminace a rovnosti nejenom v zemích Visegrádské čtyřky (V4), ale také v širší EU.

Zpráva dochází k závěru, že vzhledem k určitému názorovému obratu v tématech rovnosti, lidských práv, práv menšin a genderového diskurzu, který v poslední době pozorujeme v zemích V4, EU i globálně, a vzhledem k nejistotě způsobené pandemií, se jako možné a realistické řešení jeví utváření intersekcionálních spojenectví s použitím intersekcionálního přístupu a zakotvení intersekcionality

v srdci mezinárodního „tvrdého“ a „měkkého“ práva. To by zároveň otevřelo možnosti pro účast a aktivní zapojení napříč různými demografickými skupinami, regiony, obory i tématy.