Monitoring poukázal na rozsah protiromských nenávistných projevů v online i offline prostředí.
Organizace ARA ART představila na kulatém stole „Éra sociálních sítí a její dopady na protiromské projevy“ výsledky dvouletého celonárodního monitoringu a analýzu nenávistných projevů a předsudečného násilí namířeného proti Romům a Romkám. Analýza dat nasbíraných v rámci monitoringu od prosince 2023 do července 2025 přináší řadu alarmujících zjištění a zároveň nabízí doporučení, která mohou přispět k řešení protiromských projevů jak v online, tak i v offline prostoru, stejně jako k řešení jejich příčin.
Hlavní zjištění monitoringu (prosinec 2023 – červenec 2025)• 10 644 příspěvků a komentářů obsahovalo protiromské projevy během systematického monitoringu médií.
- Typologie nenávistných projevů:
- hanlivé označení tvoří 58 % všech případů,
- negativní stereotypizace 38 %,
- výzvy k násilí a projevy dehumanizace 4 %.
- Sociální sítě generovaly více než 98 % veškerého obsahu, přičemž Facebook jednoznačně dominoval v interakcích (33 238 lajků, 4 103 komentářů a 1 410 sdílení).
- Intersekcionální přístup odhalil útoky mířící především na romské ženy, kombinující rasistické a genderové stereotypy, včetně sexuální objektivizace a narativů o „zneužívání sociálního systému“.
„Protiromské projevy se nevyskutují pouze v reakci na online obsah s etnickou tematikou. Často fungují jako filtr, kterým část veřejnosti interpretuje i zcela jiné společenské události. To odhaluje hloubku zakořeněného anticikanismu,“ uvedla advokační expertka Andrea Bučková.
Součástí projektu byla i bezplatná právní poradna, která kromě dokumentace incidentů nabízela praktickou pomoc klientům a klientkám. Poradna řešila případy nenávistných projevů ze strany zaměstnavatelů, pracovníků veřejné správy či sportovních trenérů.
Opakovanou překážkou při řešení případů zůstává obtížná dostupnost soudní ochrany, kterou by podle právníka Adama Ruta mohla řešit novela antidiskriminačního zákona: „Současná podoba antidiskriminační legislativy neposkytuje lidem dostatečně účinnou ochranu. Je potřeba novelizace, která zajistí monitorování anticikanismu jako zvláštní kategorie diskriminace, usnadní dokazování, zavede sdílené důkazní břemeno ve všech případech, zohlední intersekcionální diskriminaci a upřednostní náhradu nemajetkové újmy v penězích. Bez těchto změn se budou lidé raději bránit jinou formou, nebo na dosažení spravedlnosti dokonce rezignují,” shrnuje Adam Rut.
Statistiky ukazují, že antidiskriminační zákon není v praxi dostatečně efektivní: v letech 2020–2024 se v celé ČR vedlo jen kolem 100 civilních soudních sporů podle tohoto zákona, přičemž zcela úspěšně pro žalobce jich skončilo méně než šest.
Výsledky analýzy ukazují, že je nutné při nastavování veřejných politik a opatření proti nenávistným projevům zohledňovat intersekcionální přístup, zejména vůči romským ženám. Jejich ochrana nemůže být redukována na obecné kategorie „žen“ nebo „Romů“.
Ředitel ARA ART David Tišer k výsledkům dodal: „Anticikanismus není jen online fenomén. To, co se objevuje v digitálním prostoru, má přímé důsledky v reálných životech lidí. Nenávistné projevy i předsudečné násilí vůči Romům a Romkám vnímáme jako vážnou hrozbu pro bezpečí a rovnost ve společnosti a je nutné je jednoznačně odsoudit.“
Zjištění vznikla v rámci dvouletého projektu „To nechceš – Oda na kames“, zaměřeného na boj proti nenávistným projevům a násilí vůči romskému obyvatelstvu, ochranu jejich práv a podporu obhajoby jejich zájmů. Tento projekt je financován Evropskou unií.
Na tiskové konferenci vystoupili ředitel ARA ART David Tišer, advokační expertka Andrea Bučková, peer konzultant Ondrej Radič a právník Adam Rut.
Analytická zpráva z monitoringu protiromských projevů
Prezentace – Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí
