Boglárka Fedorkó je bývalá studentka archeologie a ekonomie. Po svém studiu se stala aktivistkou a členkou programu Romaversitas, který organizuje výměny mládeže a vydává rozhovory. Po promoci začala pracovat pro organizaci advokátů zastupujících sexuální pracovnice. V současné době je zaneprázdněna projektem, který se zabývá obchodováním s lidmi a vykořisťováním. Zároveň intenzivně spolupracuje s transgender ženami z různých menšin, které se živí jako sexuální pracovnice. „Pracujeme s dvanácti partnerskými organizacemi vedenými sexuálními pracovnicemi na studii, která poskytuje mnohem podrobnější obraz o vykořisťování a obchodování s lidmi. V mainstreamových médiích jsou prezentovány jako ‚ubohé ženy tmavé barvy pleti vykořisťované pasáky‘. Existují však větší nuance, které nejsou řešeny na úrovni výzkumu, veřejné politiky nebo dokonce aktivismu.“
Letos navíc odstartovala podcast s Mártonem Jocim s názvem Ame Panzh, ve kterém romští intelektuálové včetně queer lidí reagují na různá veřejná témata a snaží se aktivismus obohatit o antirasistický, queer a feministický směr. Již deset let pracuje také pro maďarskou romskou módní značku Romani Design: „I zde realizujeme spoustu vypravěčských projektů, ve kterých se snažíme změnit stereotypní obraz Romů, zejména Romek, prostřednictvím vizuálních obrazů a módy.“
Pokud se někdo živí sexem, už to podle Bogi odráží, že ten člověk má velmi omezené možnosti přežití a jeho možnosti jsou ještě omezenější, pokud je tento člověk Rom/ka. Romská komunita odsuzuje sexuální pracovnice stejně jako majoritní společnost. Možná ještě závažnějším problémem je, že problematikou sexuálních pracovnic se ve skutečnosti nezabývají ani nevládní organizace, ani sociální hnutí či jiné menšiny: „Ani v LGBTQ+ společnosti ani ve feministických kruzích nedošlo k žádnému zlepšení ve vnímání sexuálních pracovnic, ani ve zvažování jejich iniciativy. Tato hnutí, aby měla širší základnu, si často vybírají populárnější témata, ať už je to rovnost manželství v hnutí LGBTQ+ nebo skleněný strop v hnutích za práva žen. Roste ideologická debata o morálce sexuálních pracovnic – podle některých feministek vrhají špatné světlo na ženy a LGBTQ+ komunita říká, že nejsou dostatečně mainstreamové. Chybí tu solidarita.“ Dlouhodobě by bylo cílem dekriminalizovat činnost sexuálních pracovnic, ale také by hodně pomohlo, kdyby je přestala obtěžovat alespoň policie.
A co může dělat jednotlivec? Protože se jedná o systémové problémy jak v občanské sféře, tak na úrovni státu, je pro jednotlivce zjevně obtížné zavést změnu, ať už mluvíme o romských sexuálních pracovnicích nebo o romských LGBTQ+ lidech – nebo o jakékoliv jiné menšině. I přesto může každý udělat něco pro lepší svět. „Pokud je někdo novinář, může psát články, které důstojně představí tyto komunity, jejich životní podmínky, potřeby a životní příběhy. Možnosti jsou všude. Proto jsme také zahájili naši sérii přednášek: abychom se pokusili dát lidem představu, jak mohou praktikovat aktivní solidaritu, jak nejlépe dovedou. Nestačí lamentovat s přáteli a přítelkyněmi nad problémy, které nás obklopují. Každý musí jednat podle svých schopností.“
