Daniel Baker je umělec a kurátor, kterému je padesát devět let. Je také hrdým Romem narozeným v Kentu. Má doktorát v oboru romská estetika na Royal College of Art v Londýně. Baker byl kurátorem projektu FUTUROMA na 58. ročníku mezinárodní umělecké výstavy na Bienále v Benátkách v roce 2019. Avšak už v roce 2007 zde vystavoval projekt Paradise Lost a poté v roce 2011 i projekt Call the Witness. Bakerova umělecká praxe zkoumá roli umění v uzákonění sociálního jednání prostřednictvím rekonfigurace prvků romské estetiky. Jeho diplomová práce z roku 2001 nazvaná The Queer Gypsy přinesla nové poznatky v jeho primárním výzkumu zkušeností LGBTQ+ členů komunit GRT ve Spojeném království. Byla to první akademická studie LGBTQ+ Romů a od té doby byla publikována v různých mezinárodních časopisech. Mezi publikace patří WE ROMA: A Critical Reader in Contemporary Art, Ex Libris, FUTUROMA a GRT LGBTQ+ Spoken History Archive Book. Bakerovo dílo je vystavováno na mezinárodní úrovni a lze jej nalézt ve sbírkách po celém světě. V současné době je k vidění v Londýně.

Daniel si během raného dospívání uvědomil, že je gay a že se liší od ostatních. Vypořádal se s tím po svém, což v jeho případě znamenalo, že to ignoroval. Snažil se s tím smířit a zjistit, co to pro něj znamená - jak zapadá do romského a neromského světa. Když Daniel odešel ze školy, začal se setkávat s dalšími gayi a to mu pomohlo uvědomit si, že našel své místo ve queer světě. Daniel prozkoumával více LGBTQ+ svět a měl pocit, že tím opouští ten Romský.

Daniel měl ve dvaceti letech partnera, jehož bývalý přítel byl také Rom. Pro Daniela to byla klíčová informace, protože si uvědomil, že není jediný. Kolem roku 1995 se všichni tři rozhodli udělat umělecký projekt založený na tématice: Gay Romové. Pro tento umělecký projekt se Daniel rozhodl udělat malý výzkum s dalšími romskými gayi. Dal tedy inzerát do britských gay novin.

Napsal, že má zájem se setkat s dalšími Romy gayi, a nabádal je k tomu, aby mu zavolali. Dostal šest nebo sedm telefonátů od Romských gayů. Daniel s nimi udělal rozhovor a informace použil pro jejich umělecký projekt.

Po pěti letech se chopil svého výzkumu a získal magisterský titul v oboru Gender and Ethnic Studies na Greenwich University na katedře romistiky. Provedl intenzivní výzkum, ale použil stejnou taktiku jako předtím a kontaktovali ho čtyři romští gayové. Po ukončení své práce oslovil romský tisk a požádal je, aby ji zveřejnili, ale to bohužel neudělali, protože to pro ně bylo stále velké tabu.

Danielovou inspirací pro umění je bohatý vizuál romské kultury. To, jak romská estetika využívá umělecké i funkční prvky ke zprostředkování duchovních aspektů romského života, je pro něj zdrojem neustálé fascinace. Být gayem Danielovi pomohlo myslet jinak a také prezentovat umění v různých podobách. Tyto dva aspekty jeho identity se navzájem velmi dobře informují a umožnili mu prozkoumat mnoho zajímavých myšlenek z hlediska jeho života a umění.