„Myslel jsem, že to byla jen fáze. Myslel jsem si, že s homosexuály je něco špatně, takže jsem takový být nechtěl.“ To jsou myšlenky mladého Williama Bily, když v 80. letech vyrůstal ve Spojených státech. Williamova matka je slovenská Romka ale jeho otec Rom není. Během Pražského jara v roce 1968 emigrovali do Spojených Států.
Když mu bylo 18 let, William se přestěhoval z malého města v Ohiu do New Yorku kvůli univerzitě. Přestože je NYC opravdu otevřený queer lidem, neměl potřebu být součástí gay komunity. Ve skutečnosti se tomu snažil vyhnout. William neustále zaměstnával své myšlenky tím, že se soustředil na školu, studoval a usilovně pracoval na své budoucí kariéře. Dívky viděl spíše jako součást své rodiny než jako něco romantického, spíš si pořád myslel: „Je to jen fáze, možná si po škole najdu přítelkyni.“
Když bylo Williamovi kolem 20 let, začal mít zkušenosti s jinými muži, napadlo ho: „Dobře, možná to není jen fáze, jsem gay.“ Přátelům to ale říct nechtěl, protože věděl, že si z něj budou dělat legraci. Když mu bylo 22 let, přestěhoval se do Prahy a začal zkoumat svou sexualitu. To, že byl tak daleko od svého rodného města, mu dávalo zvláštní druh svobody a schopnost být k sobě upřímný. Měl svůj první dlouhodobý vztah s mužem, což byl také jeho první bolestný rozchod.
V USA byl obyčejný chlap s romským původem, v Praze musel skrývat své romské pozadí a ocitl se v další škatulce, protože ve společnosti byl brán jako bílý. Mohl být otevřenější ohledně toho, že je gay, ale je těžší být gay v romské komunitě. To bylo frustrující, protože stále zjišťoval, že má vždy co skrývat podle toho, se kterou skupinou lidí chtěl komunikovat. V roce 2000 se přestěhoval kvůli magisterskému studiu do Chicaga a našel bezpečný prostor, kde se lidé více zajímali o queer lidi a mohl být konečně sám sebou, aniž by cokoliv tajil. Po této zkušenosti se už nikdy nechtěl vrátit do žádné škatulky.
William cestoval po světě, kde se setkal s dalšími mezinárodními Romy/kami, kteří/é byli také queer, a tak se začal konečně cítil přijat jeho komunitou. Cítil se jistější. Uvědomil si, že není první
ani poslední Rom, který je zároveň gay, což vedlo k dalšímu poznání, že je důležité o tom mluvit, protože ostatní potřebují vidět, že nejsou jediní a mohou se kvůli tomu cítit normálně oni sami.
Ve svých 30 letech přišel za matkou a řekl, že si domů přivede chlapa, který je pro něj opravdu důležitý. Po návštěvě dostal William dopis od své matky ve kterém stálo: „Není to dobré, protože je starší než ty.“ I když tenkrát byl jeho přítel jen o čtyři roky starší. Uplynulo dalších pár týdnů a jeho matka to zvládla, stejně jako jeho sestra a bratr. Nakonec se to dozvěděl i jeho otec. Toto téma se vícekrát neřešilo, bylo prostě přijato.
